Rynek Wrocławski

Vratislavské náměstí

(text: Dana Holzerová) 
 
Wrocław, do češtiny překládané jako Vratislav. V současnosti se vyskytují v hovorové češtině názvy, vzniklé počeštěním polského názvu města. Můžeme se tedy setkat s bezdiakritickou verzí Wroclaw nebo českým přepisem Vroclav, případně i Wroclav. Tyto přepisy jsou nové a nebyly dosud přijaty do spisovné češtiny jako alternativní názvy, byť jsou v běžné mluvě stále častěji užívány.
Wrocław je hlavní město bývalého Dolnoslezského vojvodství, historické hlavní město Slezska a bývalého Vratislavského knížectví. Je to čtvrté největší město Polska ležící březích řeky Odry a současně i jedno z největších a nejstarších polských měst. Má 634 630 obyvatel (2007) a jeho rozloha činí 292,9 km². 
 
Vratislavské náměstí (něm. Grosser Ring in Breslau, polsky Wrocławski rynek), slouží hlavně jako místo setkávání a posezení, kulturních akcí a zábavy. Rozkládá se  v rozměrech 205 na 175 m.Je to jedno z největších náměstí v Evropě. Stavby na náměstí pochází z různých historických epoch.
Centrální část se rozprostírá ve středu náměstí, skládá se z Radnice, Nové Radnice a jiných kamenných domů. Rynek tvoří urbanistický základ  s úhlopříčně přilehlým Solným náměstím a také kostelem sv. Alžběty. K rynku vede jedenáct ulic (Świdnicka, Oławska, E. Gepperta (Zamkowa), Ruska, św. Mikołaja, Odrzańska, Kuźnicza, Wita Stwosza ul. Więzienna a św. Doroty). 
 
Rynek vznikl sloučením Vratislavských tržišť, podle novějších údajů už v časech Jindřicha Bradatého, mezi 1214 a 1232. Starší publikace tvrdily, že vznikl teprve až kolem roku 1241 – 1242. Kolem náměstí byly postaveny kamenné domy. Přibližně v polovině 14. století domy dostaly soukromého majitele.
V 19. století byly na Vratislavském rynku položeny první tramvajové koleje, nejdříve s koňským potahem a později i s elektrickým. Tramvaje tam byly využívány do 70. let minulého století, pak byly přemístěny na jinou trasu. V roce 1996 až 2000 byly koleje odstraněny. Ani auta se v oblasti náměstí nesmí pohybovat . 
 
Na Rynku se nalézá 60 očíslovaných staveb, ale z toho některé budovy mají i několik čísel. Rozdělení parcel probíhá nejčastěji jinak než s dřívějšími místními parcelami. Každá délka náměstí si s sebou nese nějaký historický název, obvykle související s atributem (rozlišovacím rysem) umístění – na vyvýšených budovách nebo osudových místech, např. Gryfami, Pod Błękitnym Słońcem, Stary Ratusz apod. 
 
Nejdůležitější budovou na Rynku je Radnice, polsky Ratusz, která se začala stavět koncem 13. století. Rynek byl důležitým místem obchodu, kde se nacházely tři obchodní domy: dům kupců (něm. Kaufhaus), Smetterhaus neboli smatruz (obchody s pečivem, obuví, …) a poslední dům je Leinwandhaus, kde se nalézalo mnoho obchůdků. Nestarší z nich je však dům kupců, který existoval už před mongolskými nájezdy (ul.Sukiennice), byla v něm dvoupatrová hala o šířce 13m a délce kolem 100 m, do které z obou stran napojovalo 21 místností. Hala měla jen jedny dveře. Měla střechu a zevnitř vyzdobený strop. 
 
Po návalu obchodníků se soukenné centrum Rynku rozpadalo a  v letech 1821 a 1824 bylo zbouráno a pak ho zastoupil klasický dům. Postupně v letech 1847 až 1859 byl zbourán Smatruz a na jih od něj položené domy, pak Velká a Malá Váha, Dům Pláteníků i Chmelový úřad, aby v tom místě mohla být postavena nová radnice podle projektu Augusta Stülera. Na vybouraném místě staré radnice vznikl v roce 1861 pomník Friedricha Wilhelma III., navržený Kissem. Krátce po 2. sv. válce byl pomník odstraněn. V roce 1956 byl před radnicí na místo pomníku F. Wilhelma III. převezen pomník Aleksandra Fredy ze Lvova. 
 
Západní strana Rynku (též známá jako Strana sedmi kurfiřtů – německy Sieben Kurfürsten Seite), je plná zachovalých původních památek. Najdeme na ní renesanční, ale také gotické budovy, které druhou světovou válku přežily téměř nepoškozeny. Oblast západního Rynku se od roku 1741 označovala jako Paradeplatz (tj. místo slavnostních přehlídek). Nyní se ovšem někdy používá název Náměstí holubů, právě kvůli problémům s těmito ptáky. V roce 2000 byla na západní straně postavena kašna, pojmenovaná na počest tehdejšího primátora města Bogdana Zdrojewského. Místní ji však kvůli oblíbenosti tohoto politika nazývají pisoár. Nejokázalejší budovou na náměstí je bezpochyby Dům Pod Gryfami. Nejenže se zde nachází jedna z nejlepších restaurací, ale pořádají se tu různé schůze a summity. Najdeme zde Dům Na Modrém slunci. Jeho název vznikl díky jeho skleněné střeše. Dům Pod 7 Elektorami má bohaté zdobení a iluzivní malbu (umění vyvolat v divákovi za pomoci vlastní obratnosti a ošálení smyslových vjemů pocit, že je svědkem události, která odporuje přírodním zákonům). Zrekonstruovaný byl na počátku 90. let. Podle projektu E. Heinricha dnes začínají, na západní straně Rynku, stavět kontroverzní vysokou kancelářskou budovu. 
 
Jižní strana Rynku (nazývaná také jako Zlatý pohár, německy Golden Becher Seite). Nachází se zde budovy převážně zrekonstruované v poválečném období (1952-1960). Velká část starých budov je v modernistickém stylu. Najdeme zde Turistické informační centrum, barokní lékárnu a domy s bohatou historií jako například: Dům U Zlatého džbánu, Dům U Tykve nebo Dům U Zlatého šálku. 
 
Východní strana Rynku je nazývaná též jako Strana zeleného rákosí (německy Grüne Rohr Seite), nachází se naproti hlavnímu průčelí Radnice. Najdeme zde Dům U Zlaté koruny, z kterého se v dnešních dnech stal obchodní dům v pseudorenesančním stylu s odkazem na originál. Stojí zde také Stará radnice nebo Obchodní dům bratří Barasch, nyní s moderním názvem Pheonix. Asi jednou z nejstarších budov na této straně Rynku je bezpochyby Banka E. Heimanna z roku 1794. Dále domy jako U Zlaté hvězdy nebo U Zlatého psa, s kterými se také váže historie okolo vzniku jejich jmen. Posledně jmenovaný Dům U Zlatého psa vznikl v roce 1994 podle návrhu Maciej Małachowicza. Je to poslední dům na této straně, který byl postaven v moderní době. 
 
Severní strana Rynku, dříve známá jako Domácí trh mlsalů (německy Naschmarkt Seite). Ve dvacátém století zde byly postaveny 3 domy firmou Schlesinger a Benedict (domy s čísly 48, 49, 50). Také zde najdeme velkou část budov zrekonstruovaných po válce. V Domě U zlaté kotvy (číslo 52) najdeme neporušené renesanční sloupoví. Jedná se o velice vzácnou památku tohoto města. Dům číslo 46 je také známý neporušenými původními barokními rysy. Na severní straně najdeme významné budovy jako Lékárnu U Zlatého orla, lékárnu Zlatý jelen, Dům U Zlatého pelikána, Dům U Zlatého půlměsíce nebo Dům „Palme d’Or“. Nalézá se zde také velmi oblíbený Švédský trh.
Na severo-západním rohu Rynku se nachází dva domy, v žertu označované jako Jeníček a Mařenka (Jaś a Małgosia).


odkazy:
Rynek we Wrocławiu

PolFonStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineInterregSlavic networkČesko-polské lexikografické centrumStuduj polstinu
Aktualizováno: 16. 1. 13, vytvořeno: 11. 12. 12,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: