Studentům

Informace pro studenty DSP Srovnávací slovanská filologie

Uchazečům

Informace o doktorském studiu na FF UP najdete na stránkách FF UP v sekci Věda a výzkum.

Základní charakteristika

Cíle DSP

Doktorský studijní program Filologie, který integruje českou, polskou, ruskou a ukrajinskou filologii do doktorského studijního oboru  Srovnávací slovanská filologie, zkoumá jednotlivé slovanské filologie ve vzájemných vztazích nebo ve vztahu k české filologii, a to synchronně a diachronně. Realizací tohoto DSP je posílena kontinuita vysokoškolské přípravy nejlepších absolventů uvedených oborů další formou celoživotního vzdělávání. Studium je koncipováno jako čtyřleté.

Profil absolventa

Absolvent se DSP je schopen samostatné i týmové vědecké práce v oboru, je schopen prezentovat výsledky své práce v odborných institucích, ale také širší veřejnosti. Získané znalosti a schopnosti ověřené během doktorské přípravy řadou dílčích zkoušek a prezentací výsledků práce a jejich obhajobou ve zvolené specializaci srovnávací slovanská jazykověda a srovnávací slovanská literární věda jsou zárukou jeho vysoké odborné úrovně. Orientuje se v nejnovějších metodologických vědeckých postupech (jazykovědných/literárněvědných) ve srovnávacím plánu, charakter jeho DSO je příkladem studia mezioborových jazykovědných/literárněvědných vztahů.

Uplatnění absolventa v praxi

charakteristika profesí a institucí, v nichž uplatní získané vzdělání:
 
DSO Srovnávací slovanská filologie svým širokým pojetím mezislovanských studií v maximální míře umožňuje přípravu plně kvalifikovaných odborníků jak v oblasti slovanských jazyků, tak slovanských literatur a kultur, kteří naleznou uplatnění ve špičkových vědeckovýzkumných, ale i pragmaticky orientovaných institucích (např. samostatní pracovníci ústavů AV ČR, vysokých škol a ministerstev, diplomatického sboru, regionální samosprávy regionů a euroregionů a v institucích široce chápané mezinárodní spolupráce sjednocené Evropy, zejména v oblasti středovýchodní a jižní Evropy).
Udělení titulu Ph.D. je podmíněno získáním 240 kreditů v předepsané skladbě i časovém rozvrhu a úspěšným absolvováním státní závěrečné zkoušky
(složené z ústní doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce).

Vstupní požadavky

DSP Srovnávací slovanská filologie je určen nejlepším  absolventům magisterského studia oboru česká, polská, ukrajinská a ruská filologie, popř. jiných slovanských filologií,
které se realizují na FF UP i mimo FF UP, na zahraničních slavistických studiích.
Pro přijímací zkoušku do doktorského studijního programu Srovnávací slovanská filologie
si připravte písemně:  

  1. potvrzení o dosavadním studiu, tj. diploma supplement magisterského studia, ověřené studijním oddělením absolvované VŠ (nebo seznam atestací v průběhu magisterského studia ověřený studijním oddělením absolvované VŠ);
  2. doklady o dosavadní odborné práci – přehled publikační činnosti, popř. výsledky účasti na studentských vědeckých konferencích;
  3. diplomovou práci (1 výtisk);
  4. projekt disertační práce, tj. návrh postupu řešení problému, metody zpracování úkolu, který bude předmětem badatelské práce (buď v rámci studijního programu Srovnávací slovanská jazykověda, nebo v rámci studijního programu Srovnávací slovanská literární věda);
  5. časový rozvrh realizace disertační práce a přehled pramenů a sekundární literatury, které v disertační práci uplatníte.

Předpoklady uchazeče o studium jsou ověřovány při přijímací zkoušce. Členové oborové rady posoudí, zda uchazeč prokázal úroveň znalostí vybraného oboru a schopnost
samostatné vědecké práce, a  splňuje tak požadavky kladené na studenta tohoto studia a doporučí/nedoporučí děkanovi FF přijetí/nepřijetí do DSP.

Studijní předměty povinné - celkem 180 kreditů

Program DSO Srovnávací slovanská filologie
je realizován formou oborových přednášek a seminářů a formou řízených konzultací (školitelem a podle potřeby ostatními členy oborové rady) s cílem zajistit velmi dobrou  úroveň vědecko-badatelské přípravy  doktoranda. Všechny přednášky a semináře jsou pro doktorandy povinné. Vítány jsou konzultace se zahraničními specialisty oboru v průběhu doporučených semestrálních studijních pobytů doktorandů a hostování odborníků na dané téma v rámci jejich studijního pobytu v sekci polské filologie KS.

Přehled povinných předmětů 1. – 6. semestr: 1. – 3. ročník= celkem 120 kreditů
Slovanský jazyk – 10 kreditů
Další slovanský jazyk – 10 kreditů
Neslovanský jazyk – 10 kreditů
Dílčí odborná zkouška po 2. roce DSP + rozprava o disertační práci – 20 kreditů
Dílčí odborná zkouška  po 3. roce DSP + rozprava o disertační práci – 20 kreditů
Filozofie –10 kreditů
Metodologie odborné práce 5 kreditů školitel – 1. semestr
Studium pramenů 5 kreditů školitel 1. a 2. semestr
Příprava disertační práce školitel 10 kreditů 4.– 6.  semestr
 
Cyklus oborových přednášek a seminářů I. – 30 kreditů
Chronologie cyklu oborových přednášek a seminářů – 1.– 4. semestr

A. I. Dějiny slovanské literární vědy – vybrané problémy polské a české literární vědy po r. 1945 – prof. Sobotková
A. II. Dějiny slovanské literární vědy – vybrané problémy české literární vědy po r. 1945 – prof. Fiala
B. III. Dějiny slovanské jazykovědy – vybrané problémy polské jazykovědy po r. 1945 – doc. Dobrotová
A. IV. Dějiny slovanské literární vědy – vybrané problémy polské literární vědy po r. 1945 – dr. Hanczakowski
A. I. Dějiny slovanské literární vědy – vybrané problémy ruské literární vědy po r. 1945 – doc. Pechal
B. II. Dějiny slovanské jazykovědy – vybrané problémy ruské jazykovědy po r. 1945 – doc. Vychodilová
 
Cyklus oborových přednášek a seminářů II.  – 10 kreditů
Chronologie cyklu oborových přednášek a seminářů – 5. – 6. semestr

B. III. Dějiny slovanské jazykovědy – vybrané problémy ukrajinské jazykovědy po r. 1945 – dr. Kholod
B. IV. Dějiny slovanské jazykovědy – vybrané problémy paleoslavistiky po r. 1945 – dr. Vepřek
 
Závěrečná doktorské zkouška a obhajoba disertační práce 7. – 8. semestr – 4. ročník:
A skupina specializace Dějiny slovanské literární vědy:

Dějiny slovanské literární vědy – ústní doktorská zkouška podle specializace – 20 kreditů
Ústní obhajoba disertační práce 20 kreditů – podle specializace
Celkem 40 kreditů
B skupina specializace Dějiny slovanské jazykovědy:

Dějiny slovanské jazykovědy – ústní doktorská zkouška podle specializace –  20 kreditů
Ústní obhajoba disertační práce 20 kreditů – podle specializace,
Celkem 40 kreditů
Absolvování vypsaných studijních předmětů a atestací s nimi spojených patří k základním povinnostem doktoranda DSP Filologie a DSO Srovnávací slovanská filologie.

 Další povinnosti - celkem 60 kreditů

  1. Čeština jako cizí jazyk pro studenty, kteří nemají ve své aprobaci českou filologii
    10 kreditů
  2. 2. Polština jako cizí jazyk pro studenty bohemistiky, rusistiky a ukrajinistiky, kteří nemají ve své aprobaci polskou filologii
    10 kreditů
  3. Publikační aktivity:
    a) stať (min. 18 000 znaků) v  impaktovaném časopise v ČR
    20 kreditů,
    b) stať (min. 18 000 znaků) v recenzovaném časopise v zahraniční
    20 kreditů
    c) publikace překladu literárního textu (rozsah 10 a více normostran) 
    20 kreditů
    d) publikace překladu odborného textu (rozsah 5 a více normostran)
    15 kreditů
  4. Grantové aktivity:
    a) grantové aktivity – samostatné doktorské granty
    20 kreditů
    b) grantové aktivity – spoluřešitel (alespoň rok)
    10 kreditů
  5. Další aktivity:
    a) aktivní účast na studentských vědeckých konferencích
    10 kreditů
    b) organizování workshopu
    5 kreditů
    c) výuka v rámci katedry slavistiky 4 hod./týden 2 semestry
    10 kreditů

Celkově lze uznat v rámci Dalších povinností 60 kreditů. Strukturální složení kreditního rámce je fakultativní a jeho konkretizace je záležitostí individuálního studijního plánu doktoranda. Splnění jednotlivých disciplín zaznamenává školitel průběžně a ve výročním zprávě o plnění doktorandského ISP.
Každá školitelem uvedená položka z Dalších povinností bude zapsána do studijní dokumentace předsedou oborové rady ve formě zápočtu s odpovídající kreditní dotací.

Požadavky na státní doktorskou zkoušku

Státní doktorská zkouška má dvě části. Jsou jimi:
a) ústní doktorská zkouška podle specializace
= Dějiny slovanské literární vědy nebo
= Dějiny slovanské jazykovědy
b)  ústní obhajoba disertační práce (min. rozsah 216 000 znaků s mezerami; práce podává přehled aktuálního stavu problematiky, která je předmětem disertace, a na základě
aktuálních poznatků a s využitím odpovídající metody směřuje k původním výsledkům a řešením)
b) ústní doktorská zkouška, jejímž předmětem jsou znalosti získané především v rámci cyklů oborových přednášek, ale také prostřednictvím dalších odborných aktivit v rámci
DS (účasti na domácích a zahraničních konferencích atd.), a to se zvláštním ohledem na tematiku disertační práce.

Návrh témat prací

Tematika polské filologie

O jazyce a stylu současné polské prózy ve srovnání např. s českou prózou.
Současná polská básnická tvorba ve slovanském a  evropském kontextu.
Memoárové texty jako pramen k  poznání autorské tvorby.
Intertextovost v současné polské literatuře.
Polská literární tvorba a její filmové ztvárnění.
Žánrové proměny polské  literatury XX. A XXI. století.
Básnický text jako překladatelský problém.
Možnosti překladu polských prozaických (dramatických) textů.
Vybrané okruhy problémů z dějin slovanských filologií, zvláště pak polské filologie.
Vybrané okruhy problémů z dějin lingvistiky se zvláštním zřetelem k vývoji polského jazyka
Neologizmy v současné polštině ve srovnání se situací v českém, ruském, ukrajinském kontextu..
Stylové rozvrstvení současné polštiny v populárně naučných textech ve srovnání s další slovanskou filologií.
Jazyk současné polské publicistiky ve srovnání s další slovanskou filologií.
Styl parlamentních projevů v polském a českém kulturním kontextu.
Problematika současného polského jazyka z hlediska jeho stylistických funkcí ve srovnání s další slovanskou filologií.
Současný polský jazyk a jazyková komunikace.
Problematika odborné polské terminologie ve společensko-vědních oblastech ve srovnání s …

Tematika ruské filologie

Výzkum ruského odborného a publicistického stylu v různých jazykových rovinách v konfrontaci s češtinou.
Ruské texty různých funkčních stylů z hlediska textové lingvistiky.
Sociolingvistické aspekty variability ruského jazyka v různých jazykových rovinách.
Typy pojmenování v současné ruštině (zvláště v sociálně právní sféře a hospodářství).
Jazyková problematika česko-ruského a rusko-českého překladu.

Tematika ukrajinské filologie

Ukrajinština v nových politicko-společenských podmínkách.
Formálně syntaktické a sémantické modelování struktury slovanské věty.
Jazyk současné ukrajinské reklamy.
Ukrajinština a čeština (popř. další jazyky, zvl. polština) ve srovnávacím pohledu.
Jazyk současné ukrajinské publicistiky ve srovnání s další slovanskou filologií.

Tematika paleoslavistická

Klasifikace lexika církevněslovanských textů v poměru k rukopisům staroslověnského kánonu.
Hapax legomena v staroslověnštině.
Lexikální různočtení starozákonních knih v redakčních opisech velkomoravských předloh.
Parimejní oddíly v charvátskohlaholských breviářích a misálech.
Problematika rekonstrukce hlaholského abecedaria.

Nahoru

Studuj polstinuPolFonStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineInterregSlavic networkČesko-polské lexikografické centrumcele i metody 2017
Aktualizováno: 16. 1. 13, vytvořeno: 11. 1. 13,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: