Pohled na budovu polonistiky ve Vodární ulici

Historie olomoucké polonistiky

Na Univerzitě Palackého, založené v roce 1573 a tedy druhé nejstarší české univerzitě po Praze, byla zahájena výuka polské filologie již v roce 1947. Tak se už šedesát let rozvíjí vzdělávání olomouckých polonistů. S místní polonistikou je spojena celá řada výjimečných osobností polské i české humanistiky, našich profesorů-pedagogů, kteří vedli výuku v oblasti jazykovědy a literární vědy, např. Josef Bečka, Karel Oliva, Jiří Damborský, Edvard Lotko, Bedřich Téma, Hana Jechová, Jan Korzenny. Jejich zásluhou byl vytvořen vědecký základ, na kterém můžeme stavět my, jejich následovníci, a naši studenti a doktorandi.

Portál hlavního vchodu

Od samého počátku olomoucké polonistiky tu bez přestávky vedli výuku polští lektoři, z nichž mnozí s námi i nadále spolupracují. Právě díky polským lektorům, opravdovým velvyslancům polské kultury, se naše polonistika zapsala do povědomí nejen univerzitního, ale celého města Olomouc. Nelze tu uvést všechny, snad jen namátkou: Anna Kiermut, prof. Krystyna Kardyni-Pelikánová, Anna Trębska, Eliza Madej, prof. Barbara Bartnicka, Andrzej Spyt, z mladší generace pak Janusz Kubinka, Waldemar Podkidacz, Irena Danecka, Dariusz Tkaczewski a Michał Hanczakowski.

Pohled z ulice Koželužské na Vodární

Před rokem 1989, v letech oficiálně deklarovaného česko-polského přátelství a spolupráce, se – mimo všechny problémy s propagací polské kultury – pracovníci Polské filologie aktivně podíleli na březnových Dnech polské kultury v Olomouci. Tuto tradici bychom dnes rádi obnovili. V současnosti se pracovníci a studenti podílí na mnoha pravidelných i výjimečných kulturních událostech, stačí připomenout spolupráci s AFO (Academia Film Olomouc), PAF (Přehlídka animovaného filmu), Festivalem duchovního filmu (jehož hostem byl letos režisér Krzysztof Zanussi), nebo literárního festivalu Libri spojeného s knižním veletrhem.

Multimediální učebna

Zdárně se rozvíjí také kulturní a informační spolupráce s Velvyslanectvím Polské republiky, Generálním konzulátem PR v Ostravě, Polským Institutem v Praze a vědecko-vzdělávací spolupráce s mnoha polskými vysokými školami. Do Olomouce přijíždějí vědečtí pracovníci z polských univerzit, kromě nám nejbližší Slezské Univerzity v Katovicích (mezinárodní bilaterální smlouva o spolupráci z roku 1993, obnovena 2007) jsme v trvalém kontaktu s Opolskou, Lodžskou, Varšavskou, Jagellonskou, Vratislavskou a Poznaňskou univerzitou. Seznam všech uzavřených bilatelárních smluv je ke stažení v přílohách.

V roce 2003 byla v budově polonistiky na Vodární ulici slavnostně otevřena multimediální učebna vzniklá díky podpoře Fondu rozvoje vysokých škol a Filozofické fakulty UP. Řešitelkou projektu byla Prof. PhDr. Marie Sobotková, CSc.

V rámci programu Socrates Lingua 1 se podílíme na projektu jazykové a kulturní integrace Slavic Network. Tento projekt je společným dílem šesti univerzit: Slezské Univerzity v Katovicích, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Komenského v Bratislavě, Univerzity v Lublani, Univerzity Klimenta Ochridského v Sofii a Univerzity Martina Luthera v Halle.

Od roku 1995 je vedoucí Sekce Polské filologie Katedry slavistiky FF UP prof. PhDr. Marie Sobotková, CSc. Od roku 2007 je také zástupkyní vedoucího Katedry slavistiky.

Nahoru

Pohled na bývalou Rohelskou bránu

O budově polonistiky

Současné sídlo polonistiky Vodární ulici stojí na místě významného prvku olomoucké pevnostiRohelské brány. Ta stála na souběhu ulic Kačení a Vodární a strážila severní (polský) vjezd do města. Roku 1834 byla přestavěna a přejmenována na počest císaře Františka Josefa I. na Františkovu bránu, ale již o padesát let později (v roce 1884) byla zbořena, aby ustoupila rozvoji města.

Vodární ulice se jmenuje podle Staré městské vodárny, která stála také v místech dnešní budovy Filozofické fakulty UP a zásobovala celé město pitnou vodou. Jako nevyhovující byla zbořena v roce 1905.

E. Petrovits: Vodární ulice od jihu (1895)

Tehdy se na místě vodárny a brány rozhodla městská rada postavit pro Spojený chudinský ústav budovu o třech traktech, která měla sloužit chudým a nemocným. Dodnes se na portálu hlavního vstupu do budovy zachoval nápis Dům pro chudé a choré. Kromě asi sedmdesáti seniorů zde našlo útočiště i na dvacet sirotků z Městského zaopatřovacího ústavu. O všechny pečovalo osm řádových sester III. řádu sv. Františka, sídlícího v Mariánské ulici.

Díky stavbě nového domova důchodců v Olomouci-Chválkovicích v roce 1946 mohla budova poskytnout útočiště prvním 150 studentům právě obnovené Univerzity Palackého. Postupem času se stala sídlem několika kateder Filozofické fakulty, m.j. Katedry psychologie (ta zde provozuje i Psychologické poradenské centrum), Katedry klasické filologie a konečně také Sekce polské filologie.   

Branou ve Vodární ulici do města odedávna vstupovali polští poutníci a obchodníci. Symbolicky je budova Sekce polské filologie takovou branou i dnes.

Studuj polstinuPolFonStudijní oboryStuduj na UPŽurnál onlineInterregSlavic networkČesko-polské lexikografické centrumcele i metody 2017
Aktualizováno: 16. 1. 13, vytvořeno: 20. 9. 12,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: